Dílo prstů tvých když pozoruji,
Vznešenost Tvou, Pane, poznávám;
Slušnou čest ti ale nevzdávám,
Mdlou jen chválu tobě prozpěvuji.
Od tebe se nikdy nevzdaluji,
Ať pak cokoli zde potkávám,
Stát si u Tebe blíž nežádám,
Na Tvou přítomnost vždy pamatuji.
Nyní však se teprv rozednívá:
Vidím slávy Tvé jen slabou zář;
Rádo se i na tu oko dívá.
Přijde mého proměnění ale
Čas, kde budu hledět na Tvou tvář –
Pak mé pění bude dokonalé!