Když myslel jsem, že podzim přišel,
má duše smutky rozvila jak chorý květ.
Já na stráně a do skal vyšel
a poslouchal, zda bouři uslyším zas pět.
Dnes přišla. Mráz a sněhy mete
do stromů nemocných a v plody nezralé.
– A místy ještě hořec kvete
a v polích, v brambořišti klejí horalé.
Zas lačně pláč a hrůzu piji
a poslouchám, co vichřice mi nese do samot:
„Jak v přírodu, tak v tělo vliji
smrt předčasnou a v mozek Horly vsadím hrot.“