Já jsem děva kněhkupecká,
jmenuji se Lojzinka,
proto také kněhkupecká
přání nesu skrovninká.
Přeji vám, by u velikou
knihu ctného života
kladla listy blahostkvoucí
věčná Páně dobrota,
a v ty listy písmem novým
štěstí věty napsala,
v jichž-to čtení duše vaše
radostí by jásala.
Bylo-li kde pochybeno
slov a věty ve zdraví,
věčného ať korrektora
lásky péro opraví.
Knihu ale opravenou,
dotištěnou, svázanou,
staviž na trh, kde se platí
věčných slastí oslavou.