Hoří srdce, hoří,
k Otavince letí,
ach, dřív nežli shoří,
cíle nedoletí.
Doletí-li ale,
vodičku zasáhne,
a ta do slzinky
poslední vysmáhne.
Vysmáhne a vroucí
mé srdénko zajde;
nechť, pak aspoň v smrti,
čeho žádá, najde.
Najde, najde klidu,
prosto lásky žehu,
ustele si v svatém
nevinnosti sněhu.