Trojí láska.

Jako vzneslá slunečnice Touží jen po slunce záři, Tak i srdce lásky plné Zříti touží božskou tváři.

Jak ta láska slunečnice K slunci věrná, nevinná: Tak i láska k Bohu jesti Důvěrná a dětinná.

Jako něžná holubinka Zamiluje krov domácí, Ačkoli si poletuje, Ráda se zas domů vrací;

Jak ta láska holubice Vřelá jest a nevinná, K roditelům láska jesti Důvěrná a dětinná.

Jak slavíček zamiluje Strom, na němž své zvolil sídlo, S větvičky na větev skáče, Strom ten jeho blaha zřídlo;

Jak ta láska slavíčkova Outlá jest a nevinná, K národu i láska jesti Důvěrná a dětinná.

Komu tré se těchto lásek V srdci věrném uhostilo, Tomu v nejčistější záři Slunce blaha zajasnilo.

Neboť kdo zná oceniti Lásek těchto rajský květ, Ví, že jedna jiskra platí Více nežli celý svět.