Hle jaká to země,
V níž mi slunce svítí,
Hle ty krásné sady,
Hle to vonné kvítí!
Vůkol všecko žive,
Zní hlas pěvců z háje,
Pohled na zem Čechů
Pohled jest do ráje;
Ach, a jak blažená cítím se já,
Země ta krásná jest otčina má.
Hle ty muže slavné,
Které odchovala,
Laskavá co máti
V lůně celovala,
Jakž jí oni pevně
Ku ochraně stojí,
Žádné zlosti cizí
Víc se nezabojí:
Radostný provívá ples duši mou,
Muži ti bratřími mými se zvou.
Čechů slavná země,
Ty jsi blaho moje,
Věčně skvít se bude
V srdci jméno tvoje;
Dcera věrná mile
Vše chce snášet strasti,
Jen se neodloučit
Od své drahé vlasti.
Štěstí tvé, otčino, oslava tvá
Jediná bude vždy blaženost má!