Vždycky se mé srdce žalně chvěje,
Líbezně když v háji slavík pěje,
Lásku pěje druži milené
S ratolístky krásné, zelené.
Vlnka vlnce šumem jeví lásku,
Spojují se pevně v jednu pásku,
Milost jejich zloba nedělí,
Osud loučit se jim nevelí.
Všechno vůkol sebe radost dýše,
Kolem mne však pusto vše a tiše.
Mně jen osud srdce láskou zňal,
By mně v jednom opět všecko vzal!
O ty lásko, vinná mého hoře,
Zhaslať záhy spasná tvoje zoře;
V jednom zhynul blahé lásky květ,
Bez něho mně prázden celý svět.