Nad tou naší Prahou
Mnoho hvězd se třpytí,
K mému ale blahu
Jenom jedna svítí.
Ta se rajským leskem
S hůry na mne směje,
Ta mně city božské
V trudné srdce leje.
Když mi krutá žalost
Bolem prsa svírá,
Důvěry tu plné
Oko vzhůru zírá.
Když ale má duše
Radostí oplývá,
Ach, tu pohled na ni
Ráje mi tvořívá.
V srdce záři leje
Ohně posvátného
Nadějná ta hvězda
Národu drahého.
V jejím krásném světle,
Jako v blahu máje,
Vídám utěšeně
Zkvítat české háje.
V jejím žhavém blesku
Září tou nebeskou
Vídám znovu zkvítat
Slávu staročeskou.
V jejím spasném lesku
Vídám rajskou slastí
Srdce plápolati
Láskou k drahé vlasti.
O ty spasná hvězdo,
Kéž bys sluncem byla,
Abys všechny české
Duše osvítila!