Skip to content
1804–1838

JITRO.

Václav Věnceslav Ráb

Na mém vinohradu V ořechovém chladu Ledva mdle že svítá, Jitro duch můj vítá.

Slunce temné loubí Borů zlatem vroubí, Ze své zorní říše Pluje výš a výše.

Mlhy tíhnou k lesu, Skřivan v jarém plesu Křidélkami chvěje, Ranní píseň pěje.

V tmavolisté bory Přes vysoké hory Záře se rozlívá, Nachem je odívá.

Lovec z lesních strání Vrací se z čekání, Pes si za ním hravě Poskakuje v trávě.

Rybák na usvitě Skládá již své sytě, Spokojen svou prací Člunek domu vrací.

Na lukách sekáči Čiperně zatáčí Své okrouhlé kosy V trávě plné rosy.

Tvorstvo vede plesy, Luhy, sady, lesy Ranní červec kreje, Příroda se směje.

Vše se tvůrci koří, Oko díky hoří, I ten brouček hravý Mocnost jeho slaví.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
JITRO. · Václav Věnceslav Ráb · Poetry Cove