V zdivočilé, zbrojné roje,
Vlastislavo! dálka zve;
Pryč mám do vřelého boje,
Dívko drahá, od tebe!
Ach, již slyším srdce bíti,
Zmítá mnou bolestný cit;
Volím raděj beze žití
Nežli bez milosti být.
Dáli nebe zvítězení,
Mzdou-li mou i celá říš –
Kouzlo jest jen ve tvém zření,
Šírý svět, když na mne zříš!
Ač mne boj můž oslaviti,
Blesk však ten mne nebaví;
Raději nevolím žíti,
Když mne milost ostaví.
Slyš, jak znějí trouby v dolí,
Jak kůň zbrojný řehotí;
Budiž! padnuli na poli,
Věz, že věren padnu ti!
Tam tvůj obraz zřím ve kvítí,
Spanilý co zorní svit;
Neb raděj volím bez žití
Nežli bez milosti být!