Blážeji mi vlese,
Když se soblak snese
Knám Bůh milosti;
Nežli vhrdé skály
Zavřenému králi
Prostřed žalosti.
Ač, že vzlatě jede,
Slávu ssebou vede,
Předc má trápení:
My, strast mímo sebe,
Máme Jitko nebe
Vsladkém spojení.
Naše duše čistá
Předouklady jistá
Ctí sy tichou ves.
Vvěrném milování,
Vvonném požívání
Žijem každé dnes.
Nemá starost mocy,
By nám černý vnocy
Způsobila sen.
Y jak mile ráno
Spatřit jest nám přáno,
Veselí jdem ven.
Draháť milá žena!
Špatná její cena
Všecky klénoty.
Plynouť dnové lásky
Stříbrné co hlásky
Plní dobroty.
Jaké zlásky jmění
Mívám vyražení
Vlůně zahrady!
Nikdý nanevěstě
Pán ho nemá vměstě
Svšemi poklady.