Stát za svůj národ v těžkém boji
i můj sen býval a mlada –
bloud, netušil jsem, v denním znoji
co snů těch u nás uvadá.
Co při lopotě za kus chleba
se horké krve vyřine,
že mnoho, mnoho je jí třeba,
by téci mohla pro jiné.
Že budu rád, když v těžké doby
vždy tolik krve zbude mi,
co dětským líčkám stačilo by,
by kvésti mohla růžemi.