Skip to content
1876–1947

VĚČNÝ DIALOG.

Adolf Racek

Pojď, budeme hrát o závratné sázky, ohromná jmění, pojď, budeme hrát!

Já nebudu hrát, hodiny bijí, letí čas, já budu pít a budu žít, já nebudu hrát!

Pojď jenom, pojď přece hrát, rozbijem’ hodiny, zalezem do sklepa; hleď, čarovný šach, kouzelné karty, pojď jenom, pojď jenom, pojď jenom hrát!

Ne, nebudu hrát, Já nahrál se dost, mne znudila hra, já nebudu hrát!

Pojď jenom hrát, pojď jenom hrát, vyhraješ statky, vyhraješ jistě, vyhraješ panství, vyhraješ všechno, pojď budeme hrát, pojď budeme hrát!

Nu jedenkrát a naposled budu hrát; já prohrál všechno, já prohrál boha, já prohrál lásku, já prohrál štěstí, já prohrál cudnost, šperk ideálů,

já prohrál všechno, jedenkrát přec budu hrát! Pitomče, blázne, mrzáku směšný já nehrám s žebrákem, jdi máš-li smělost,

jdi v krčmy žít a chlastat já s nahým blbcem nehrám! Jdi, tu máš, víš co – dar – revolver!

Revolver spad’ a on se vlek’ a byla noc; on dohrál.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
VĚČNÝ DIALOG. · Adolf Racek · Poetry Cove