V symbolů bludiště jsme vkouzleni,

V symbolů bludiště jsme vkouzleni, symbolem vesmír, myšlenka též jím té slovo zas, jich metafora, rým – – – Má bolest symbol, já, má láska, tušení –

Svět zrcadlová síň. – V ní srdce moje sní, co za mou tváří skryto, nevím kým, s tím rysem chmurným, teskným, pátravým, jejž kreslím v sladkých mukách básnění,

bych pochopil, co možno pochopit vše vnímaje zas rytmů šepotem v svém srdci smyslném, leč něžném, hudbou spit. Spěch časovosti budí u mně smích,

kdys nad zítřky, dnes zamyšlený jsem NAD ZBYTKEM ZAŠLÝCH KULTUR BÁJEČNÝCH. –