Své ruce zdvihám a své ruce spínám

Své ruce zdvihám a své ruce spínám a nevidím a neslyším, jen hlavu zvedám výš a výše stoupám a nevím o sobě a o proměně vím.

– – – Jsem měsíc stříbrný, jsem bílá oblaka a zlatý meteor – – – Já jsem – – –

– – – Jsem snítka modřínu, jsem iris na vlnách, hra modrá perly mdlé – – – Já jsem – – –

– – – Jsem potok, rosa jsem, jsem poklad vonných hrud a kámen na mezích – – – Já jsem – – –

– – – Já zvíře čisté jsem, motýl a zlatý pták, laň, mořská hvězdice – – – Já jsem – – –

Jsem, nejsem, dřímám spánek v hrobě svém, a věky nad mnou jdou a bratrem je mně čas, mně u hlav sosna vyrostla ze smutků záhadných, ze srdce lilie, mé louhy náboženství,

z pohlaví mého bolest cudných fial, z mé pozemskosti zlaté jarní kvítí, z noh těla mého květ minulosti černý, truchlivý – – – Jsem, nejsem, splývám, rozplývám se v modro

a hořím, zpívám, kvetu, plodím, hynu, jsem, nejsem, bez místa a vědomí a doby – – –