Ropucho odulá,
ropucho chlípná,
ropucho ohyzdná
strupatá líná!
Ve trávě hnijící
v kalu a prachu,
necudně roztáhlá
v blátě a špíně!
Obraze sprostoty
skuhrám ti píseň,
sprzni ji, opilou
jedem a slinou!
Smrdutým jazykem
ošklivým okem
drzou z tmy zasípej
otázku k hvězdám:
Bezedná moudrosti,
lásko a kráso,
tvá-li já myšlénka,
zrcadlo – model?!