Pes prašivý se choulím do sebe,
já sbitý pes se svíjím spráskaný
a kajicnost mé údy zlámala
a nicotnost mne v sebe zdrtila,
že zborcené je lidské srdce mé,
v prach potřená je červa duše má.
Já hledím v hvězdy, v nekonečnou modř
a slyším hudbu, ne nástrojů, ne, ne,
vzdálenou hudbu světů, světla, snů
a hledím vyjeven a skrčen, bázlivý
a hrozný, smutný skřek tušící bestie
mně ústa v křečích, v mukách rozsmeká,
řvu věčnou bázeň, ruce rozpřáhám
a dusím se a nezřím, neslyším,
jen rozplývám se ztráceje své já
a volám, křičím, šeptám, blábolím
a vyji, sténám, úpím, říji v tmách.