O lásko má, jsouc nejsoucí,
jsouc lásko, můj’s klam, zdání, sen,
o lásko, jež mně’s tma, zář, noc a den,
o lásko nejsoucí, jsouc illusí,
mé nitro tebou sebe, vesmír ví,
jenž v tobě mnou a ve mně tebou jen,
živ tebou – v absolutno unesen
jsem v nejsladším, mučícím šílenství,
že volný jsem, jak bůh jsa připraven
vždy z žití – dobrodružství vyjít ven;
ne lyrik, solipsista tebou lká,
to bytí symbol sám se vším se chápe v já,
záhvězdný mraze, peklo horoucí
ILLUSE LÁSKY jsoucí, nejsoucí!