O láska k MRAVNOSTI mé srdce nutí.
Vím hlucha dobra, zla jsou slova známá,
leč láskou dobří jsme, neláskou krutí,
je láska žití smyslem, účel sama.
Je projev lásky úsměv, odevzdání
a mlčení a čekání a něha,
již v bolestech se, v mukách lásce klaní,
když vstává, „lásko“ šeptá i když lehá
a vítězí, když horoucně se poddá.
O lásko toužící vždy nová v mládí
a do hlubin jak obraz tvůj, jímž voda.
O láska k umění mou duši svádí.