Má milenko, MŮJ HOVOR MLUVA TICHA,
hle, mlčenlivý zlatý kalich květů
jen barev nádherou plá, vůní dýchá,
žel lásky své říc’ včelám nemá retů:
něm tobě vyzpívám taj touhy světu.
Duch hudby chví se tichem jen, má drahá,
hra houslí blouznivých jen zapírání,
strun zmlklých v kouzlo schovám žal a blaha,
mou duší písně závoj všedna chrání;
náš hovor mlčení, řeč hvězdných plání.