Skip to content
1876–1947

Jsou nesmazatelná, víš, znamení – – –

Adolf Racek

Jsou nesmazatelná, víš, znamení – – – Obdobou symbol ten je nutnosti nemoci zrychlit vlastní vývoj, vzrůst; strom v půdu zakletý tak toužím k výsosti.

Strom cítí jako my, leč cit mu mlčení. Strom tvůrčí jest jak my, leč tvorbou mu jen květ. Strom hovor má jak my, leč řeč mu šelest jen. Strom též vše chápat chce, leč obzor jeho svět – – –

Strom mní, ze šelestu pták, člověk rozumí – – – Co dí, snad neví víc než kámen básník sám – Tož za báj, ZA LEŽ UČÍM ZBOŽNOSTI, řeč má však rovna marným, němým modlitbám.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Jsou nesmazatelná, víš, znamení – – – · Adolf Racek · Poetry Cove