Já usínám a vedle otec můj,
já usínám a vedle matka má,
já usínám a vedle bratr můj,
já usínám a vedle sestra má.
A milenka, ne, ne, to bůh je můj.
Nechte mne zakrýt čelo v dlaně
a zavřít horký, slepý zrak
a mnohou tajnost nechtě mne dnes říci,
neb aspoň cítit dovolte mně, tušit
a neanalysujte ptáka mluvu!
Než budu světcem kajícím a němým,
než vážný vztyčím oltář karakteru,
jen ještě dnes mne člověkem být nechte,
jenž vše chce říc a mnoho zamlčí,
jen ještě dnes mne nechte básníkem!