Já experimentu se nebál nikdy,
já se svou duší hrál jak se strunami ladič,
já experimentu se nebál nikdy,
já s city hříšně hrál jak malíř s barvou.
Já hraje se srdcem vždy pozoroval,
jak svíjelo se, jak se k smrti třáslo,
já pozoroval a vše dvakrát cítil,
já pozoroval, vše na dvojako cítil.
Se zdáním umělce já lékařsky byl chladný
a že jsem zkazil vlastní hříšně nitro
a že jsem zkazil své a jiných štěstí
jste vinni vy svou silnou suggescí,
bych zkoušel jen, a pozoroval, hrál
a v experimentech se v mukách prolamoval
a všechno jasně zřel, tu jedinou cnost měl,
ji v písních bez příkras bych v křeči vykřikoval.