Velké božstvo, božstvo vševládné,
před tebou se v prachu svíjí červ,
koří se ti rovný, mocný bůh,
božstvo vášnivé, ó božstvo lakomství
božstvo smilné pýchy, obžerství,
sténám k tobě horkou modlitbu,
z hloubi útrob úpím hořký žalm. –
Jen hladovět mně nedej tyrane,
já pluhem nepohnu, já neznám rýt,
jen hladovět mne božstvo nenechej,
mé slabé nohy klesnou v trní hned,
jen hladovět mne nenech, hladovět,
bych scípat nemusil jak starý chrt
a v nocích neschůdných se plížit sám
jak po hřebenech kočky vyzáblé,
bych nevyl vztekem hyén zježených,
po dveřích neškrábal a mrazem nekňučel – – –
O velké božstvo, božstvo všemocné,
můj vyslyš žalm a hlady nedej mřít!
Prach před tvým trónem lízám lstivý had
a plazím se a syčím v pokoře
mou vyslyš modlitbu a hladu smrti chraň!
Pes vděčně u tvých nohou lísá se,
vše božstvu země v oběť nabízí,
své tělo, ducha, zpěv, vše co mám,
jen hladu šetř mne, bože bez citu!