Ach, krásné pitky, v kouři, vřavě
s černými slunci, ženami,
ať žije noc a zpěv a hřích,
co po tom, co je za námi!
Od města k městu, holaho!
tuláci světa my a my!
Víc není život než peníze,
co potom, co je před námi!
He, zvrhlosti: ta fantasie
krásného otce dítěte!!
Zas venku hluk, kdo klepá to jen,
vy sotva smát se budete.
Rej příšerný jak venku tančí,
zas nezvaná má visita.
Vím Mužskosti mojí proklatý plural.
Pst! Bezhlavý stín vyčítá:
„Hlouposti! Vždyť jsme bez jmén, bez hlav,
ostatně nejsi nejhorší,
najdeš si zbaběle očistění,
hňup nad vepřem se pohorší. –“