Skip to content
1876–1947

3. Bolesti vy velké štěstí mé!

Adolf Racek

Bolesti vy velké štěstí mé! – – – Vy nechápete slastí neštěstí a kouzla prokletí a svatých muk a zatracených chmurná vítězství. –

I radost největší je menší bolesti. – O závratná a věčná moudrosti, jež k ňadrům tiskneš květ ten odvěký a šeptáš modlitbu: Já tebou jsem!

Karikatury, vy děti mé, já miluji tu vaši strnulost! Ty Kristy skreslené a směšné Cheruby, vás spráchnivělé, němé symboly

a barvy křiklavé a květy nemožné, z pohádek strašidla a srdce skřivená, jak lid si kreslí je a vesský pernikář. Mé nitro své má hrůzné koncerty –

– – – Když nikdo nemluví, jen vítr hvízdá si a padá, padá sníh a strouhá červotoč a topol zoufá si a havran zakráká a vyje pes a třeští hudby ryk

a všechno točí se a víří v šílenství a tančí v hustou tmu a slítne rázem v hrob –

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
3. Bolesti vy velké štěstí mé! · Adolf Racek · Poetry Cove