Rád mám ten upřímný Tvůj smích,
když v tichém šeru zvoní,
tu velkou píseň o štěstí
a stýská se mi po ní.
Já slyším, když tak spolu jdem,
jak žití v Tobě zpívá,
kus mého žití zároveň,
nad nímž se nesetmívá,
a jakoby se vracely
ty oplakané doby,
nač dlouho já tak čekal jsem,
jak v Tobě propuklo by.