Mlčky jsme tenkrát se rozešli,
osud nám na prsa klek, –
nevím, proč dalas mi na cestu
kytičku slaměnek.
Slaměnky suché a studené,
růže já žhavé jsem nes Ti,
které se neslyšně rozpadnou.
Slaměnky chřestí a chřestí.
Dotknu se kytice za šera,
jako bych kostlivce hladil. –
Ticho tak teskně se rozvlní,
jak by mne znovu kdos zradil.
Mlčky jsme tenkrát se rozešli,
osud nám na prsa klek,
nevím, proč dalas mi na cestu
kytičku slaměnek. –