Jaké jest to naše žití? –
Lehký šat, kdy slunce svítí,
v zimě kožich, kdo ho má,
na drahé si tělo dá.
Večer lehnem, vstanem ráno,
snídáno, pak obědváno,
na to přijde večeře.
Ostatní, co nebeře
jídlo ani spaní čas,
ten ať vezme sobě ďas.
A tak denně ve své kráse
stará, nová počíná se,
leda že pro variaci
kdys ku kapse klíč se ztrácí.
Tak jest teď. Ó, kdy nám asi
vyjasní se temné časy,
a to žití šosácké
promění se v junácké.