Pod páží vzal si housle své
a zatočil si holí;
ach, Bože můj, kdy sklamáno,
kterak to srdce bolí!
A zašel někam do světa,
kdo ví a kdo se táže,
ji u oltáře zatím kněz
s ženichem jiným váže.
Noc pozdní byla, zimavá,
kdy setkali se spolu
na mostě žebrák s žebračkou –
jen bol rozumí bolu!
I podali si pravice
a zaplakali sobě,
potom se spolu rozešli,
a sešli zase v hrobě.