Vlasti moje, tys loď, bouřlivé moře kol,
k nebi vlna tě teď, nyní zas metá v dol.
Hrůza schvátila plavce,
srdce zoufalý svírá bol.
„Pane, pomozi nám! – Toneme! Zda-li víš? –
Moře shltit chce nás! – Toneme! A ty spíš? –
Pane, zbuď se již, přispěj!
Moře, zbouřené moře ztiš!“ –
„„Proč se děsíte vln? – Malá jest víra vám!
Zdali moře to s vás, s vámi-li pluju sám? –
Moře vůlí mou sklesne,
nesouc k přístavu lodi vám.““