V daleký široký kraj
hlásám to, zlatý tu máj!
Andulko ve stráni,
slyš moje volání,
ozvi se, jsi-li tu dnes,
píseň by větřík Ti nes’.
Píseň mou, písničku,
milému srdíčku
radosť by sdělila mou.
Héla helilalou!
Hlásám a jásám, že svět
celičký obalen v květ!
Vůně vše opijí,
ve srdci rozvijí
květina také se nám.
Kterak ji nazvati mám!
Blaženým toužením,
radostným soužením
ňadra se ožilá dmou.
Héla helilalou!
Les i luh jediný zpěv,
v žilách též hraje mi krev.
Slyšíš-li, miláčku,
učme se od ptáčků
milovat, lásky kdy čas,
dříve než uplyne zas.
Volám Tě přes lesy,
ozvi se, kde že jsi?
Skrýši zraď, má milá, svou.
Héla helilalou!
Héla, ho, helilalou!
Héla! Slyš pode skalou.
Pažitem, osením,
kvítím a zelením
slova mne přemilá zvou.
Héla, ho, helilalou!
Héla! zní z olšiny.
Hlas to mé dívčiny,
ústa též spanilá jsou.
Héla helilalou!