Petr k Ježíši, s ním kdy světem šel:
,Den kéž bohem jsem!‘ – „Staň se!“ mistr děl.
Ves tu. Děvče z ní husy vyhnalo,
hned zas zpět jdouc, je v louce nechalo.
Petrem ptáno dí: „,Kdož dnes bude krást’!
Posvícení tu, pán bůh musí pást.‘“ –
Petr musí pást, marně bručí zde;
s úsměvem však pán s dívkou k tanci jde.