Skip to content
1769–1820

Janek.

Antonín Jaroslav Puchmajer

Dobrou noc již Jelo, končí tvůj se čas. Již jde do večera, zejtra ne, co včera:

zejtra budu volný zas. Dobrou noc vám oči, krásná očička! Vaše světlo jasné

již mi vmále zhasne, jako svodná bludička. Dobrou noc vám usta, sladká hůbičko!

všaks mi dala jedu, k lahodnému medu, zrádná, zlostná včeličko! Dobrou noc vám líce,

jako růžičky! kvete, kvete růže, ale trním může, vpichnouti v prstíčky.

Cžaramis mi svými vše a nejvíce spání, pokoj vzala: tys mi udělala,

pěkná čarodějnice! Cžarodějné děvče, dobrou, dobrou noc! nesvede mne žádná,

kouzedlná tvá zrádná sebe větší, více moc. Půjdu časně ráno, půjdu na faru;

na ty tvé tam čáry růženců dva páry koupím za pět krejcarů. Za desetník celý

koupím v kostele, koupím já y svíce, abych nikdý více neměl smutku po Jele.

Uprosým to aspoň, kdyby nechtěla jinou být než vloní, by, co snáším pro ni,

tož y samo trpěla.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Janek. · Antonín Jaroslav Puchmajer · Poetry Cove