Pad mrtev – mrtev domu na prahu,
kraj rodný vtisk mu smrtné políbení...
To srdce nebije, v těch očích svitu není –
pláč letí od Tater až za Prahu.
Proč smrtí zaplatil svou odvahu?
Proč všecko jeho velké utrpení
se jenom hrozným skonem v oddech mění?
Proč osud schystal tuto nástrahu?
Je marný pláč a marné volání.
On proto pad, že nemoh letět výše
a život by mu přines zklamání.
On pro boj bohatýrský stvořen byl
a bohatýrsky na rodné pad líše –
a kalný proud ho dneška nezalil.