Sešel se jeho lid z celého kraje –
sedláci, ženičky, děvčence s květy,
sokoli z legií s němými rety –
příroda vítá jej nádherou máje.
Ve vzduchu zářícím bzukot včel hraje – –
zde rostl a běhával před mnoha léty,
sem nyní, dostihnuv poslední mety,
vrací se mrtvý rek, hrdina z báje.
Vrchol hle, Bradla v tichosti shlíží
na zástup mládeže, starců dav svadlých –
Truchlivý průvod se pozvolna blíží.
Kvetoucí třešně v té záplavě bílé
nevěsty sokolů jeho jsou padlých,
duše jichž vznáší se zde této chvíle.