Než kohout třikrát zazpíval,
třikrát jsi zapřel, več jsi věřil.
Leč pak ses do trpkého pláče dal
a hřích svůj hlasem svědomí jsi měřil.
Ty dobrý, prostý rybáři!
Byl’s nezkušené světa dítě.
Každý ti poznal na tváři,
že neumíš lhát dosti hbitě.
My dovedem lhát jináče!
Nám nestačil by kohout zpívat!
A po lži každé dát se do pláče?
To raděj jednu lež zas novou skrývat.