Jak oheň plane, jako vulkán kypí,
a nezná strachu, ráda zasměje se
při práci, v boji i v svátečním plese –
v ní skřížily se poctivé dva typy:
domácí, hrdý, se vzdory a vtipy,
a husitský duch, k Bohu jenž se nese,
buk, kterým divá bouře neotřese,
s tou tichou dumavostí naší lípy.
Vři, krvi vzácná, nikdy neumdlévej,
dál hněvem plaň a v písni vzdorné výskej
a svěží sílu v srdce slabá vlévej!
A nežli zhasneš v jednom bojovníku,
tvůj rudý žár po celém kraji tryskej!
Rebelů krvi, přijmi výraz díků!