Dlouho jsem váhal: Jít či stát?
Stál jsem jak voda nad mlýnským kolem,
dokud ji nestrhne příkrý spád – –
Srdce mi bušilo, hlava šla kolem.
Přišla má řada... Musím jít.
Proud mě již trhá, země má volá,
umírá národ můj – – nesmím hnít,
kdyby mě rozdrtit měla ta kola...