Epigrámku můj,
vždycky při mně stůj.
Co mě mrzí, co mě svrbí,
nešeptám do staré vrby.
Tobě všecko povím zticha
a hned se mi lehčej dýchá.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.