Skip to content
1879–1934

Mrzáci.

Ferdinand Písecký

My hoši veselí a plní síly jsme z domu jechali a bílé šátky krásné oči skryly, jež pro nás plakaly:

To naše nevěsty tam stály u cesty. Z nás statisíce leží v syré zemi, ti už se nevrátí.

A doma pláčou. – Jeden mezi všemi lze výkřik poznati: To jejich nevěsty tam stojí u cesty.

My vracíme se ještě živi sice, leč bídní mrzáci. A mnohé bílé uplakané líce se od nás odvrací:

To naše nevěsty tam stojí u cesty.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Mrzáci. · Ferdinand Písecký · Poetry Cove