Znějí zvony, slunce svítí,
zlatí okna rám.
Vzduch se vůní květů sytí,
a já umírám.
Harmonika v dáli kvílí,
někdo zpívá tam...
Dívčí smích teď zvoní chvíli –
a já umírám.
Dál jdou zdraví kamarádi,
zůstanu tu sám.
Zaplakalo moje mládí –
vždyť já umírám.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.