Co dal jsem, dal jsem rád.
I léta svého žití,
i ženy oči sladké,
v nichž tolik lásky svítí,
i ruce její hladké.
Co dal jsem, dal jsem rád.
I pohled na své děti,
hry jejich tisíceré,
jich smích, zpěv ptáčat v sněti,
i otázky jich steré.
Co dal jsem, dal jsem rád.
Pro volnost svého lidu
dám rád i žití svoje
a ženu vrhnu v bídu
i drobných dětí troje.
A jestli smířit nebe rozhněvané
můž’ jenom jejich smrt, nechť tak se stane!