Skip to content
1860–1914

SIROTA.

Karel Vojtěch Prokop

K topolům na vršek cesta se točí, za zídkou pod kříži klidně se dřímá, navždy tam, matičko, dřímou tvé oči, a já bych ráda tam dřímala s nima.

Na jasném nebi se hvězdičky lesknou, hledí, jak celý svět tichounce dřímá, oči tvé slzou se nezkalí tesknou, ráda bych matičko, dřímala s nima.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
SIROTA. · Karel Vojtěch Prokop · Poetry Cove