Krajinka
jako šťastná hodinka
před mým oknem otevřeným:
Se strání
lesů sbor se přiklání
k nivám ladně rozestřeným.
V stromů klín
ukryt dvorec, a dál mlýn
bodře šedou střechou kyne,
nad ním v les
k obzoru, jak do nebes,
bílá cestička se vine.
Oblohou
bílé mráčky zlehka jdou,
úsměv slunka jeseň věstí.
Sladký taj
vládne krajem – jako báj,
jako snění v klidném štěstí.