Skip to content
1861–1939

ZÁPAD.

František Serafínský Procházka

Rozkvétá růže nad hradem krvavá, krvavá, sluníčko to tam zdlouhavě skonává, skonává.

A zvony hučí v onu zář do dáli, do dáli, za někým jak by večerem plakaly, plakaly.

Veliká rakev černý kříž nadnáší, nadnáší, a v ní spí králka ubohá v rubáši, v rubáši.

A rytíř jede, snad hrob sám přemůže, přemůže, jen že on dojet z dáli své nemůže, nemůže.

Rozkvetlá růže za hradem skanula, skanula, a navždy králka mladinká usnula, usnula.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
ZÁPAD. · František Serafínský Procházka · Poetry Cove