Skip to content
1861–1939

XXX. Napomenutí.

František Serafínský Procházka

Máš-li mne už ráda, nechej kamaráda, nesváděj ho voničkou, ni falešnou hubičkou.

Už jsem všecek oves do stodůlky dovez, mha se choulí dolinou, já ti půjdu za jinou.

Nebude s kým mlátit, považ, co máš ztratit, nenahradí, ač by rád, ti to špatný kamarád.

Plakat u obrázku budeš za mou lásku, za tu věrnou, jedinou, až odejdu lučinou.

Ze všeho, co zdejší, věrnost nejkrásnější, věrnost – zlatý prstýnek a v něm láska – kamínek.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.