Tři jabloňky stojí venku,
každá bíle kvete,
tři děvčátka ve přístěnku,
kterou pak z nich chcete?
Jedna tuze bedlivá
šátek pěkně vyšívá,
hedbávím, harasem
šátek vyšívá.
Tři jabloňky, tři panenky,
láska na zadání,
však by jednu všeci chtěli
pro to vyšívání.
Druhá zase moc ráda
tenkou přízi vypřádá,
s kužele celý den
přízi vypřádá.
Tři panenky na zadání,
chceš-li, můžeš míti!
Však by druhou všeci chtěli
pro ty tenké niti.
Třetí s vlasy černýma
jenom sladce objímá,
kol těla rukama
sladce objímá. –
Rozvažuju, panímámo:
jehla píchla by mne.
Rozvažuju, panímámo:
nitka řízla by mne.
Tu si vezmu, ta je má,
která sladce objímá,
kol těla rukama
sladce objímá. –