Skip to content
1861–1939

XXIV. Marné námluvy.

František Serafínský Procházka

Táta, máma mluvili do rána, že si mám vzít pána. Že má bílé ručičky, že prý hraje housličky

tydli tata, tydlidli, toho že mi vyhlídli. Táto, mámo, mluvte si do rána, radši hastrmana! –

Pána vítr porazí, vejpůlky se přerazí. Tydli tata, tydlidli, pěknou jste mi vyhlídli!

Táto, mámo, mluvte si do rána, už mám Fabiána. Koně s vozem unese, naší lipou zatřese,

když mne k sobě přitiskne, srdce ve mně zavýskne!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.