Teče voda z pivovárku
po krejcaru, po tolárku,
bílá pěna třese se –
běda, koho odnese!
Tak ta voda silná byla,
koza se v ní utopila,
koza, potom kobyla,
tak ta voda řádila.
Teče voda, víc se zdýmá,
naříká si kmotr Klíma –
za kobylou stračena
do uzlíčku skrčená.
Chalupu již podebírá –
kmotr pozval pionýra:
Pionýre, bratře můj,
chalupu mně uvazuj!
Pěnka pěnku vírem honí,
Klíma s lanem spadl do ní,
kmotra nad ním běduje,
pionýr jí lituje.
Polituje, pomiluje –
kmotr z vody vykukuje,
ščíří se a pluje dál.
To se nikdo nenadál.